Vážený pane Václave,

V sobotu 2. 5. 2026 jsem společně s manželkou a dvěma vnučkami (ve věku 4 a 6 let) navštívil Vaše království řemeslné dovednosti. Vaše Muzeum kočárů, saní, postrojů, lamp a dalších exponátů je úchvatné nejen rozsahem sbírky, ale i krásou restaurování. Celý prostor působí jako umělecké dílo a zároveň je přehlídkou Vašich organizačních schopností. Vaše řečnické a průvodcovské dovednosti, včetně pohotové reakce na složení publika, proměňují prohlídku v zábavný a poutavý zážitek. Videoklip z festivalu Josefkol a neuvěřitelné detaily výzdoby celé stavby muzea svědčí o Vaší touze po dokonalosti až do nejmenšího detailu.

Během života jsem několikrát zažil umělecký zážitek, po kterém jsem měl chuť napsat umělci pochvalný dopis či email, ale nikdy jsem to skutečně neudělal – dokonce ani Karlu Gottovi. Po návštěvě Vašeho království jsem však i po čtyřech dnech cítil potřebu Vám napsat tento email, ve kterém Vám vyjadřuji hlubokou úctu k Vašemu významnému a zázračnému dílu.

Pokud byste své dílo dokázal kouzlem přenést do Ameriky, stal byste se jistě velkým finančním boháčem. Vy jste ho však vytvořil v Čechách pod Kosířem, čímž jste umožnil bohaté umělecké zážitky všem návštěvníkům bez ohledu na věk (sám mám již 70 +), a to je Vaše skutečné bohatství, protože Vaše práce je inspirací pro všechny generace a zaslouží si hluboký respekt a obdiv.

Přeji Vám vše nejlepší, s úctou
Milan Schőn, Vyškov
dne 10. 5. 2026

Krasne jitro,
Tezke nekde zacit, ale ve vysledku lehke – od srdce.
Byla jsem na Vaší komentované prohlidce v sobotu s rodinou. Deti mi tak nedaly 100% prostor nasat kazde Vaše slovo, ale i tak vše stačilo, abych Vám chtěla z plného srdce napsat. Jste na svem miste. Jste v dnesni dobe majakem pro mnohe ztracene. Vase sbirka je prenadherna, ale co diky ni predavate dal je slovem nepopsatelne.
Dekuji za Vasi viru, lasku a nadeji. Dekuji za Vas odkaz. Nejednou mi slza ukapla pri Vasem vykladu a ja jsem citila, ze s takovymto pohledem na svet nejsem sama. Kdybych mohla, poslala bych k Vam vsechny nadsence historie, remesel, ale i zbloudile jedince, kteri by meli videt a slyset, co je cnost, sila rodiny, viry v sebe.
Kdybych mohla, poslu k Vam do uceni sveho muze, jenz ma sikovne ruce, ale duch potrebuje posilit…
Byla jsem tak nadsena, ze jsem si rekla, jak je na Morave krasne a vratim se sem z Čech, kdyz ma maminka se narodila v Prerove a vyrustala v Kojetine.
Inu jako zena, ktera nahlizi dnes na svet jako jinak, musim rici, ze jste se Vy se svymi kocary a vsim tim okolo skvost. Ve Vasi pritomnosti padaji barikady nevedomi a do prostoru se dostava fluid opravdoveho smyslu byti.

Necht vice bytosti najde sve poslani jako Vy…

Nikol Kudrnac
dne 23. 4. 2025

Dobrý den,
navštívili jsme Vás s manželem již podruhé a musím konstatovat, že nic lepšího jsme udělat nemohli.
Úžasný výklad, úžasné novinky, prostě se už teď těším na opětovnou návštěvu.
Přejeme Vám hodně sil a věříme, že budou nástupci, kteří Vaše muzeum povedou v takovém duchu jako Vy.
Hodně zdraví a božího požehnání.

Manželé Osičkovi
dne 17. 4. 2025

Nebe bez mráčků, je půl sedmé ráno a skupina sedmdesáti bývalých zaměstnanců Iveco ČR (bývalá Karosa Vysoké Mýto), vyráží autobusem na zájezd do Loštic a dále do obce Čechy pod Kosířem. O tom, že Loštice jsou proslaveny výrobou skvělých olomouckých syrečků každý ví, ale o tom že v malebné obci Čechy pod Košířem je Muzeum kočárů z nás věděl málokdo.
Muzeum vzniklo v roce 2009 s finančním přispěním mnoha organizací i jednotlivců. Při vstupu do budovy muzea nás přivítal ředitel muzea, sběratel a restaurátor v jedné osobě pan Václav Obr, který byl oděn do dobového šatu a jeho povídání o jednotlivých kočárech a exponátech bylo velice sugestivní a zajímavé. Byl to on, kdo vdechl celému projektu, zachránit historické kočáry svoje umění, svoje nadšení a také kus svojí duše. V krásně vystavěné nové budově, kde převládá dřevo, nádherné kování jak zábradlí, tak svítidel, monumentální pískovcové schody a řada dalších vkusně upravených drobných předmětů, týkajících se kočárů, jsme se cítili velmi příjemně.
Je třeba se poklonit i všem řemeslníkům, kteří se podíleli na obnově a renovaci exponátů, které byly mnohdy v žalostném stavu. A byli to právě oni, kteří dokázali z trosek vytvořit nádherná díla a oživit tak umění našich předků. Je to opravdu unikátní sbírka, která stojí za zhlédnutí, kočáry, kočárky, povozy, dostavníky, sáňky a další exponáty, mají své příběhy, se kterými nás pan Obr poutavě seznámil. Exponáty je také možnost pronajmout na svatby, pohřby, projížďky nebo i filmová natáčení. Dech nám vyrazil šest metrů vysoký pohřební vůz a velkou radost způsobil exponát firmy Sodomka z Vysokého Mýta.
No není co dodat, jen všem doporučit návštěvu v Muzeu historických kočárů v obci Čechy pod Kosířem, zažít zde krásnou atmosféru a dotknout se tak krásných starých časů, kde nevládl chaos a shon, ale úcta k životu, úcta k přírodě, úcta ke svému národu, úcta k řemeslu a úcta jednoho k druhému. Pan Obr nás svojí závěrečnou řečí dojal. Ano každý z nás může ve svém srdci zapálit oheň lásky a předat je dál. Moc děkujeme za krásný zážitek ve společnosti pana Obra a jeho unikátní sbírky, které nemá ve světě obdoby.

Bývalí zaměstnanci Iveco ČR z Vysokého Mýta
dne 15. 5. 2024

Vážený pane Obr,
dnes jsem navštívila Vaše muzeum historických kočárů. Návštěva na celé čáře předčila moje očekávání. Muzeum samotné je v nádherné budově, propracovaný je každý detail. Všechno je dokonalé. Obdivovala jsem na každém kroku krásu, umění a množství práce, šikovnosti, vytrvalosti a houževnatosti, které je za vším vidět. Vše bylo umocněné naprosto profesionálním výkladem. Klobouk dolů, velký respekt.
Ať se Vám všem dobře daří. Děkuji.

Eva Hynštová

Dobrý den,
jmenuji se Tomáš Dostál, je mi 28 let. O dětství se zajímám o historii České republiky. Rád cestuji po památkách naší vlasti. Na území České republiky se nachází spousta krásných míst – hradů, zámků, zřícenin, klášterů, muzeí, které by jistě neměli uniknout naší pozornosti. Na tak malém území s rozlohou 78866 km2 má nespočet krásných památek a naší povinností je uchovat tyto místa pro budoucí generace. Mezi taková místa patří také Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem. Překvapil mě krásný prostor muzea s depozitářem, který skrývá krásné kočáry. Prohlídka byla velice zajímavá s krásným komentářem pana Obra, který nám pověděl zajímavosti o kočárech, které se jinde nedozvíme. Nádherné muzeum – je zde vidět pořádný kus práce, která je odkazem budoucím generacím. Muzeum kočárů mě naprosto okouzlilo. Svým přátelům budu doporučovat návštěvu muzea.
Přeji hodně spokojených návštěvníků

Tomáš Dostál z Kolína

Dobrý den pane Obr,
dovolte nám, abychom touto cestou poděkovali Vám, jako řediteli, za krásně vybudované muzeum. Včera jsme navštívili Vaše muzeum a byli jsme opravdu nadšeni z celého objektu a vyslovujeme obdiv nad prací všech lidí, kteří toto dokázali. Prosím, abyste vyslovil poděkování paní průvodkyni, která svůj výklad pronesla opravdu s procítěním a znalostí věci.
Děkujeme

Motorkáři z Jaroměře a okolí

Váženy pane Václave,
před chvílí jsme se vrátili ze zájezdu, kde jsme navštívili Vaše úžasné muzeum historických kočáru. Nikdy jsme něco tak krásného neviděli. Za Vaše nadšení pro tak krásnou věc Vám srdečně děkujeme. Přejeme hodně zdraví a pořád tak velké nadšení. Se srdečným pozdravem

Marie Rampackova

Navštívili jsme s manželkou vaše muzeum a zanechalo to ve mě hluboký dojem. Nejen expozice kočárů, která je neuvěřitelná, ale především zapálení pro věc a cesta za jasným cílem.
A především výklad pana Obra … musím říci, že málokdo mě překvapí.
Sám jsem řemeslník, kovář, nožíř a můžu myslím bez uzardění prohlásit, že patříme spolu se synem k absolutní špičce u nás. Naší specialitou jsou velmi složité damaškové vzory a luxusní sběratelské kousky.
Trochu mě mrzí, že jsme si při loučení nepodali ruku, takových lidí, jako jste vy si opravdu vážím. Třeba jindy.
Kdybych vám mohl být někdy něčím nápomocen, učiním tak rád.
Ještě jednou díky.

Petr Dohnal, starší
www.dohnalknives.com

Byli jsme u Vás s přítelem loni na prohlídce muzea a naprosto jste nás ohromil svým nadšením s jakým vdechujete život starým věcem. Moc se nám u Vás líbilo a doporučujeme Vás všem přátelům. A snad proto, že jste v nás zanechal opravdu silnou vzpomínku, první co mne napadlo při dnešní prohlídce starožitností, jste byl Vy. Narazila jsem tam totiž na tohoto anděla a tak mě napadlo, že by pro Vás mohl být třeba zajímavý. Tak posílám odkaz a přeji Vám mnoho zdaru a sil do Vaší úžasné práce.

Zuzana Rohovská z Nových Sedlic

Rada bych vam touto cestou mnohokrat podekovala za vasi skvelou, a pro nas zasadni, spolupraci na nataceni popularniho poradu Madridane ve svete, ktery produkcni spolecnost La Cometa TV natacela na prelomu listopadu a prosince 2019 v Brne, Olomouci, Zline, na Bouzove, v Cechach pod Kosirem i v Olesnici.
Vcera byl v hlavnim vysilacim case tv Telemadrid porad odvysilan a myslim, ze muzeme byt velmi spokojeni.
Jeste jednou vam mnohokrat dekuji za podporu, bez ktere bychom se pri organizaci takovychto cest jednoduse neobesli. Velmi si vasi spoluprace vazime.

Markéta Leheckova a Soña Klimesova
CzechTourism Spanelsko

Dobrý den,

Předpokládám, že podobných dopisů, jako je tento, dostáváte hodně. Ale nedá mi to, abych vám nenapsal. Chtěl bych Vám poděkovat a říct Vám, že jsme rádi za to, co děláte.

Cesty, jak se k lidem dostanou „ty správné informace“, jsou někdy hodně zvláštní. (Jak se říká, mezi prostými náhodami a osudem je jen tenká hranice.) Už je to mnoho let, kdy mi kamarád radioamatér po vysílačce nadšeně líčil, že byl v Čechách pod Kosířem na akci Josefkol a že to bylo fantastické. Kamarád je „bodrý Hanák“, tuze rád přehání a musí se brát s rezervou. Josefkol, to mi v té době nic neříkalo. Myslel jsem si, že to nejspíš bude nějaká folklórní hanácká veselice s místní dechovkou – a to není moje parketa. Ale pak nám to s manželkou přeci jen nedalo a přijeli jsme se podívat. Strávili jsme tam celou sobotu i s nočním programem. Zážitky popisovat nebudu, nevešlo by se to sem…

A od těch dob jezdíme na Josefkol každoročně. To prostě nemůžeme vynechat! Ani se už nemohu dopočítat, kolikrát jsme tam byli. Ale vždy to bylo fantastické a vždycky si něco přivezu domů (nejen zážitky, ale někdy třeba obyčejnou kovářskou rašpli, abych měl čím vystrouhat kopyta našemu valáškovi :-). Rád vzpomínám třeba na pana Musila z Hodějic, co jezdíval s haflingy. Bohužel Pán Čas je někdy příliš přísný a je smutné, když nás dobří lidé opouštějí. Kočích ubývá, plemena řídnou a mladých následovníků moc není.

Pokračovat ve čtení

Viktor Laika s rodinou z Olbramic
dne 8. 9. 2025