Jan Šustala (10. 2. 1854 Kopřivnice– 10. 6. 1899 Vídeň) byl v pořadí třetí z devíti narozených dětí Ignáce Šustaly, zakladatele továrny na výrobu kočárů v Kopřivnici. Narodil se 10. února 1854 v čp. 72., tedy na tzv. kopřivnickém zemanství, svobodném dvoru Josefa Rašky , kde Ignác Šustala v počátcích svého podnikání určitou dobu působil. S výrobou bryček začal na kopřivnickém fojtství čp. 1, poté výrobu přesunul na zmíněné zemanství čp. 72, kde využíval prostory bývalého lihovaru a od podzimu 1853 začal se stavbou prvních továrních budov na nově zakoupeném pozemku u okresní silnice. Místo narození Jana Šustaly nám napovídá, že Ignác Šustala na kopřivnickém zemanství nejen podnikal, ale i bydlel.
O Janu Šustalovi nemáme k dispozici informace, z nichž bychom byli schopni sestavit podrobný životopis. Proto je nutné omezit se na skládání drobných zmínek vyskytujících se v různých písemných pramenech. O jeho dosaženém vzdělání nemáme žádné konkrétní údaje, lze však předpokládat, že jakéhosi vzdělání dosáhl, neboť jeho otec Ignác Šustala na vzdělání svých synů dbal, jak můžeme vidět v případě dalších tří Janových bratrů. A stejně jako oni, působil v otcově továrně. Kdy zde začal pracovat, není známo, ale prvním záchytným bodem je rok 1874, kdy Šustalova továrna pořídila hasičskou stříkačku a Jan Šustala založil hasičský sbor čítající 40–60 mužů. Krátce poté, co na podzim 1875 narukoval k vojsku, se však hasičský sbor rozpadl.
Po vojně se Jan vrátil do továrny na kočáry a po úmrtí otcova společníka Adolfa Rašky v září 1878, se společně s bratrem Adolfem stali v listopadu 1878 otcovými společníky. Jan v továrně převzal korespondenci a řízení tovární kanceláře, k čemuž měl údajné velké vlohy. Farní kronika ovšem uvádí, že se s bratrem Adolfem společníky ve firmě stali již za života Adolfa Rašky. Raška, který poslední léta svého života trpěl rakovinou hrtanu, činil kroky k tomu, aby zajistil svůj podíl ve firmě tím, že z ní chtěl vystoupit.
Po synech Ignáce Šustaly požadoval, aby se stali společníky a písemně mu potvrdili vyplacení 70 tisíc zlatých.
Dalším významným bodem v životě Jana Šustaly byla svatba s Julií, dcerou Karla Fuchse, měšťana, majitele domu a obecního staršího v Praze a jeho manželky Anny, dcery pražského sládka Jana Havránka. Přesné datum sňatku není známo. Jisté však je, že svatba proběhla před 15. listopadem 1881, kdy se v Kopřivnici narodil jejich první syn Oskar Karel Ignatz Jan Šustala. Oskar se však nedožil dvou let a zemřel 19. září 1883. Záznam v matrice uvádí Jana Šustalu, jako protokolovaného společníka továrny na kočáry v Kopřivnici.
Krátkým, avšak informačně zajímavým obdobím, je Janovo působení v kopřivnickém obecním výboru. Dne 8. července 1882 proběhly volby obecního výboru v Kopřivnici a v prvním voličském sboru byl zvolen také továrník Jan Šustala. V následující schůzi obecního výboru proběhla volba obecního starosty a Jan Šustala byl poté zvolen prvním radním. Tato volba nám naznačuje, že Jan nutně musel ve svých 28 letech požívat značný respekt a také důvěru, zvláště když neměl se správou obce žádné předchozí zkušenosti.
Ze zápisů obecního výboru můžeme vysledovat dobu, kdy se Jan Šustala odstěhoval do Prahy. Jedná se o přelom září a října 1883. Ještě 9. září toho roku byl Jan Šustala zvolen obecním výborem do deputace, jež měla vyjednávat o koupi arcibiskupské myslivny v Kopřivnici. Dne 14. září 1883 byla tato deputace, jejímž členem byl stále i Jan, pověřena obecním výborem koupí této myslivny. Zápis ze dne 4. října 1883 nás však informuje o tom, že byl čten přípis Jana Šustaly – I. radního, v němž obecnímu výboru v Kopřivnici sděluje, že za příčinou odchodu z Kopřivnice do Prahy se vzdává svého úřadu, jakožto člen výboru a I. radní. Krátký časový úsek zahrnující aktivní práci v obecním výboru, úmrtí syna Oskara a přestěhování do Prahy činí zhruba tři týdny. Lze tedy připustit také možnost, že úmrtí syna může mít s odchodem do Prahy souvislost, zvláště s ohledem na manželku Julii, která z Prahy pocházela a vracela se tedy domů.
V Praze se Janovi a Julii 7. dubna 1887 narodil druhý syn Karel Jan Schustala, který působil jako vedoucí redaktor časopisu Den a ředitel Brněnské tiskárny. V roce 1941 mu v Brněnské tiskárně vyšla kniha V zajetí leopardích mužů a o rok později titul Dvojí láska. Po druhé světové válce byl označován za kolaboranta, ale lidovým soudem byl nakonec zproštěn obvinění.
Další zmínka o Janu Šustalovi pochází z 14. prosince 1883, z inzerátu v Národních listech, v němž se oznamuje otevření filiálky továrny na kočáry Schustala a spol. v Bubnech u Prahy čp. 99, kde se za osobního vedení pana Jana Schustaly kočáry dokončovaly. Různé prameny uvádí, že kopřivnická továrna měla již od roku 1876 prodejní sklad v Praze s 60 hotovými vozy. Reklamní tabule v expozici Muzea Fojtství v Kopřivnici uvádí adresu prodejního skladu v Praze Zeltnergasse 7 (Celetná 7). Jedná se však o sklad sedláře Floriana Nickela, s nímž továrna spolupracovala před i po založení pražské filiálky a nějakou dobu také po zakcionování závodu v roce 1891. Florian Nickel postupně provozoval sklady na adresách v Celetné ulici čp. 7 a čp. 25 a Truhlářské ulici čp. 5 a čp. 8. Pro úplnost uvádím adresu stavitelé kočárů Jana Šustaly, Bělského tř. 359 (dnes ulice Dukelských hrdinů) nedaleko zmíněné továrny v Bubnech.
dyž Jan vystoupil v lednu 1886 ze společnosti, na jeho místo nastoupil v květnu 1887 jeho mladší bratr Josef. V Národních listech z 10. prosince 1887 je však oznámeno, že při obchodním soudu v Praze byla zapsána firma „Joh. Schustala“ (a nikoli „Jan Šustala“ jak bylo oznámeno v H. N. a v N. P.) továrna na kočáry v Bubnech. Je tedy možné, že po vystoupení ze společnosti Schustala a spol. si Jan Šustala založil vlastní firmu na výrobu kočárů. Čemuž by nasvědčoval také údaj z roku 1891, kdy je Jan uveden na úmrtním oznámení svého otce jako „Johann Schustala wagen fabrikant“. Janovo podnikání zřejmě brzy vzalo za své, neboť podle inzerátu v Národní politice v říjnu 1893 kdosi hledal bydliště bývalého továrníka kočárů v Bubnech Jana Šustaly. A výroční zpráva nemocenské pokladny v Praze za rok 1895 uvádí mezi dlužníky Jana Šustalu, kočárník v konkurzu s dluhem 827 zl. 37 kr.
Jan Šustala zemřel ve Vídni dne 10. června 1899 a o dva dny později byl pochován na centrálním vídeňském hřbitově. V rodinné hrobce na starém hřbitově v Kopřivnici není uložen pravděpodobně proto, že nebyl jejím spolumajitelem tak jako jeho bratři Adolf, Josef a Ignác, kteří hrobku postavili.
Manželka Jana Šustaly Julie se po jeho smrti znovu vdala a nosila jméno Svobodová, jak je zřejmé ze smutečního oznámení o úmrtí Karla Fuchse v Národní politice z července 1908.
Jan Šustala je osobností, která stále vyvolává více otázek, než odpovědí. Řada nejasností jeho života, především po stránce profesní a také vztahové, zejména s továrnickou rodinou v Kopřivnici, dává prostor k řadě úvah o jeho životním osudu. Právě toto prostředí, dává možnost tyto úvahy nadále zpracovávat a především faktograficky objasnit.
Mgr. Ondřej Šalek
Muzeum Fojtství v Kopřivnici ©
